Praktické pozorování na hvězdárně (4.-8. ZŠ)
Výprava na hvězdárnu v Sezimově Ústí s podvečerním a večerním pozorováním a přespáním v nedaleké chatové osadě u Lužnice. Studenti se seznámí s počátky astronomie, naučí se základní orientaci na noční obloze, poznají Slunce a sluneční soustavu.
Základní informace
Vhodné: pro žáky a studenty od 8 let
Časové omezení: květen-září (možné i celoročně s příplatkem za ubytování a omezením do 30 žáků)
Doporučená kapacita: do 40 žáků
Doprava: autobus
Standardní cena: 670,- Kč (25 žáků), 510,- (45 žáků)
Upřesnění ceny: standardní cena zahrnuje dopravu autobusem, program, přespání, snídaně
Možnost příplatku: průvodce, doplňkový program, strava kromě snídaně - nutné specifikovat již v poptávce
Pojištění: všichni účastníci jsou úrazově pojištěni
Lhůta pro objednání: min. 1 měsíc před termínem
Program
1. den
13.00 hod - odjezd
14.30 - 16.00 Kozí hrádek a příchod na hvězdárnu
16.00 - 18.00 podvečerní program - sluneční soustava, planety, hvězdárna
18.00 - 19.30 ubytování, večeře
19.30 - 21.30 večerní program - historická astronomie, souhvězdí, večerní pozorování
2. den
9.30 - 11.30 dopolední program - pozorování Slunce, sluneční aktivita, camera obscura
14.00 hod - návrat
Doporučení
1. den programu je možné doplnit i dopoledním programem, pro který doporučujeme kombinaci s programy:
Program je možné v období září - listopad doplnit o zpracování 1. kola Astronomické olympiády.
Stravování je možné zajistit v restauraci nebo formou bufetu.
Je možné rovněž využít vlastní stravování, kdyv rámci ubytování je k dispozici kuchyňka.
Podmínky
- V případě zatažené oblohy není možné realizovat praktické pozorování !
- Doporučujeme vhodnou obuv a oblečení.
- Pro přenocování je nutné mít pro každého žáka karimatku a spacák
- Dbejte pokynů organizátorů.
Popis
Astronomie
Astronomie se podobně jako další vědy začala rozvíjet ve starověku. První se z astronomie rozvíjela astrometrie, zabývající se měřením poloh hvězd a planet na obloze. Tato oblast astronomie měla velký význam pro navigaci. Podstatnou částí astrometrie je sférická astronomie sloužící k popisu poloh objektů na nebeské sféře, zavádí souřadnice a popisuje významné křivky a body na nebeské sféře. Pojmy ze sférické astronomie se také používají při měření času.
Další oblastí astronomie, která se rozvinula, byla nebeská mechanika. Zabývá se pohybem těles v gravitačním poli, například planet ve sluneční soustavě. Základem nebeské mechaniky jsou práce Keplera a Newtona.
Souhvězdí
Souhvězdí je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Často se souhvězdí říká i zdánlivému útvaru na obloze (alignementu), který je tvořen spojnicemi několika nejjasnějších hvězd. Tyto v dávných dobách lidem připomínaly různé bohy, zvířata apod., podle kterých je pak pojmenovali. V každé civilizaci byl systém souhvězdí jiný.
Na nebi bylo Mezinárodní astronomickou unií (v roce 1925) nakonec ustaveno právě 88 souhvězdí. Z nich 48 nese pojmenování ještě z antických dob, byla popsána v Ptolemaiově Almagestu. Názvy těchto 48 souhvězdí se vztahují k řeckým mýtům. Pokrývají především severní nebeskou klenbu. Jsou to třeba Býk, Velká medvědice, Orion, Andromeda a další. Řecká civilizace pravděpodobně tato souhvězdí převzala z Mezopotámie nebo z Egypta. Tradiční souhvězdí se nachází na té části oblohy, která byla viditelná z 35° severní šířky v době kolem roku 5 000 př. n. l. Jednotlivé tvary však mohly být známy už mnohem dříve (například obraz souhvězdí Oriona byl nalezen i na kosti pocházející z doby kamenné).
Souhvězdí i dnes pomáhají při orientaci na obloze. Žijeme-li na severní polokouli, pak můžeme během roku pozorovat souhvězdí severní, zatímco jižní nám zůstanou z velké části skryta. Je to dáno tím, že zemská osa se v prostoru téměř nepohybuje a vůči vzdáleným hvězdám zůstává v klidu (míří stále k Polárce neboli Severce). Jižní souhvězdí jsou pak bez ustání zakryta zemským tělesem.
Jednotlivé hvězdy souhvězdí spojuje pouze lidská představivost. Slunce stejně jako ostatní hvězdy, které vidíme prostým okem na obloze, patří do naší Galaxie, ale jinak jsou na sobě nezávislé. Vedle sebe můžeme vidět hvězdy, které se navzájem vůbec nepodobají, které dělí propastné vzdálenosti a které se pohybují různými směry. Pomíjivost tvarů souhvězdí je poměrně „svižná“: kolem 30 tisíc let. Poté se hvězdy od sebe na obloze vzdálí a obrazec se rozpadne.
Slunce
Slunce je nejbližší hvězda Zemi a je zatím jediná, jejíž povrch můžeme detailněji sledovat (povrchem máme na mysli nejspodnější vrstvu, kterou jsme schopni vidět). Jsme na jeho povrchu schopni pozorovat útvary o velikosti desítek a stovek kilometrů. Avšak nitro Slunce můžeme popisovat pouze modely, jež se shodují s pozorováním vnějších projevů Slunce.
Slunce je centrální těleso naší sluneční soustavy. Obsahuje 99 % hmotnosti celé soustavy. Je mohutným zdrojem energie, kterou vyzařuje ve všech oblastech elektromagnetického záření, čímž ovlivňuje všechna tělesa sluneční soustavy. Je to obrovská žhavá plazmová koule.
Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí
Hlavní aktivity hvězdárny
- pozorování pro veřejnost - za jasného počasí je možné zhlédnout Slunce, Měsíc, právě viditelné planety sluneční soustavy, objekty vzdáleného vesmíru (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy, dvojhvězdy). Pro veřejné pozorování je hvězdárna otevřena i při mimořádných příležitostech, jako jsou zatmění Slunce a Měsíce, meteorické roje nebo přechody planet přes Slunce
- přednášky, semináře a besedy
- výstavy - v objektu hvězdárny je instalována stálá výstava o hromadném pádu meteoritů u Strkova v roce 1753, ale k vidění jsou i zajímavé snímky ze zatmění Slunce a Maroka
- Dětský astronomický kroužek (DAK) - funguje od roku 2000 a je určen všem zájemcům o astronomii, a to od patnácti let
- Odborná pozorování - od roku 1982 pozorování sluneční aktivity a od roku 1999 pozorování optických jevů v atmosféře
- Sluneční sekce České astronomické společnosti - Hvězdárna zajišťuje zpracování výsledků pozorování sluneční činnosti. Jedná se o zpracování slunečních protokolů, různých pozorovatelů sluneční fotosféry v České, Slovenské a Polské republice, které jsou nazvány Česlopol.
- Projekty - aktivity členů hvězdárny a astronomického kroužku někdy vědeckého zaměření, jindy s humornou nadsázkou - např. na téma Impaktu, Gravitačních anomálií, světelného znečištění, ...
Co je to Astronomická olympiáda?
Astronomická olympiáda (zkráceně AO) je předmětovou soutěží z oboru astronomie a příbuzných oborů, která je určena pro žáky základních a středních škol. Cílem olympiády je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst.
Astronomická olympiáda je dle potřeby členěna do jednotlivých kol a věkových kategorií
Nejmladší věková kategorie (H) je určené pro žáky 6. ročníků základních škol a 1. ročníků osmiletých gymnázií, nejstarší věková kagorie (A) pro žáky 4. ročníků středních škol, 8. ročníků osmiletých gymnázií a 6. ročníků šestiletých gymnázií.
Astronomická olympiáda probíhá ve třech základních kolech - školním (žáci s použitím libovolných pomůcek samostatně řeší zadané úlohy ve škole, úlohy vyhodnocuje a ověřuje pedagog pověřený ředitelem školy nebo pracovník pověřený statutárním zástupcem organizace, a to na základě obdrženého vzorového řešení a návodu na bodové hodnocení), korespondenčním (žáci s použitím libovolných pomůcek samostatně řeší zadané úlohy doma, zaslaná řešení opravuje Ústřední komise astronomické olympiády) a celorepublikovém finále. Uspěšní řešitelé finále mohou být vybráni na odborné soustředění a následně nominováni do reprezentace České republiky pro Mezinárodní astronomickou olympiádu.
Astronomická olympiáda je Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky zařazena od roku 2006 v soutěžích typu A, které MŠMT ČR pravidelně vyhlašuje pro daný školní rok.
