Počátky křesťanství v Čechách - Sv. Jan pod Skalou a poustevníci

Svatý Jan pod Skalou

Kostel sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana

Je to raně barokní stavba mohutných rozměrů s bohatou vnitřní výzdobou. Na hlavním oltáři je velký obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“ z r. 1695. Nad oltářem stojí velký kříž, který sem byl kdysi darován od poutníků ze Starého města pražského. Původně stával na památném Karlově mostě v Praze. Na kruchtě je veliký barokní obraz (3,5 x 6 m) „Položení základního kamene zdejšího kostela“ od Joachyma Bachmana. Vzácná je mramorová křtitelnice, na niž najdeme letopočet 1576. Uprostřed kostela stojí bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s ostatky poustevníka Ivana.

Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. Vedle památek na poustevníka je zde také krypta a staré náhrobní kameny opatů kláštera. V části jeskyně je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou.

Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana. Voda ze zdejších pramenů byla v minulosti stáčena do lahví a prodávána jako minerální voda „Ivanka“.

V kostele se nacházejí jeskynní prostory, v nichž podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan, syn polabského (obodritského) knížete Gostimysla (zkoumání kosterních pozůstatků potvrdilo, že kostra je tisíc let stará, že to byl muž, který žil dlouho ve vlhku a živil se vegetariánsky). Místními lidmi byl od začátku považován za svatého a za prvního českého světce, ještě před sv. Ludmilou a sv. Václavem.

Areál benediktinského kláštera

Z původních nejstarších staveb benediktinského kláštera se dochovala jen věž kostela. Konvent kláštera začal stavět ihned po dostavbě kostela v roce 1661 opat Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka. Stavba byla velmi náročná a byla dokončena čtvrtou - západní stranou v roce 1726. Úplně byl klášter dostavěn roku 1731 opatem Koterovským vnějšími úpravami na přední straně kláštera. Významnými místnostmi kláštera jsou refektář a prelatura. Refektář (později jídelna pro lázeňské hosty) je bohatě zdoben barokními freskami a unikátními plastikami s výjevy ze života sv. Ivana. Na hlavní klášterní chodbě je umístěna socha sv. Jiří. Na dvoře konventu stojí socha sv. Ivana, která dříve stávala v polích.

Kaple Povýšení sv. Kříže

Pod dominantní skálou převyšující úroveň návsi o 159 metrů najdeme na táhlém nižším skalním hřbetu kapli Povýšení svatého Kříže. Podle pověsti stojí právě na místě, kde došlo k setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem, na místě, kde světec daroval Ivanovi dřevěný kříž k vymítání zlých duchů. Roku 1602 zde nechal polní maršál Heřman Kryštof Russworm (generál vojsk císaře Rudolfa II.) postavit z červeného mramoru kamenný kříž a po jeho stranách sochy sv. Ivana a sv. Jana Křtitele. V roce 1714 nechal zdejší opat Koterovský zbudovat nad tímto sousoším kapli. 

Na samém počátku 17. stol. navštívil Svatý Jan pod Skalou maršál císaře Rudolfa II. Rusworm. Chtěl prý učinit skutek kajícnosti a tak nechal v r. 1602 zbudovat na skalním hřbetu pod svatojánskou Skálou mramorové sousoší svatého Jana Křtitele se svatým Ivanem. Sousoší bylo umístěno na místě, kde se podle legendy zjevil poustevníku Ivanovi svatý Jan Křtitel. Stálo zde původně pod širým nebem, obklopené zelení zdejších lesů. Teprve v r. 1713 byla nad ním postavena kaple Povýšení svatého Kříže, zřejmě podle návrhu Kryštofa Dienzenhofera, který se rok před tím podílel na přestavbě svatojánského kostela. Kaple byla postavena v půdorysu řeckého kříže a měla zprvu čtyři štíty. Při opravě v r. 1876 však byly dva štíty ubourány, poněvadž nebylo dost peněz na větší opravy poškozené kaple. Uvnitř kaple zaujme především renesanční kamenné sousoší sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem z roku 1602, které je vytesáno z místního červeného vápence. Po generální opravě byly odstraněny hrubé amatérské zásahy při opravách v minulých dobách a sousoší můžeme shlédnout v původní kráse. Nástropní freska Nalezení svatého Kříže (detail fresky znázorňuje nalezení Sv. Kříže císařovnou Helenou) od malíře Jana Václava Spitzera (1763). Obě tyto vzácné památky; ač notně zdevastované, byly pečlivě zrestaurovány a jsou zachráněny pro další generace. V podlaze před oltářem je vsazená mramorová deska s dvojjazyčným nápisem (latinský a německý).

Čtyři a půl roku trvala oprava kaple, o níž se psalo v turistických příručkách, že je polozbořená, která ještě před pár lety sloužila jako noclehárna pro trampy, nebo jako místo pro konání satanistických sedánek. Oprava musela začít kácením lesních stromů v místech, kudy měla vést cesta pro přísun stavebního materiálu. Pak následovaly nekončící cesty brigádníků, dělníků a řemeslníků na další práce, až jsme se dočkali okamžiku, kdy bylo možné kapli po generální opravě slavnostně předat veřejnosti. Dík za to všem drobným dárcům, sponzorům, brigádníkům, dělníkům a uměleckým řemeslníkům, jejichž práce a porozumění se spojily, aby pomohly zachránit toto krásné dílo svědčící o kulturní vyspělosti naší země. Slavnostní znovuvysvěcení kaple se konalo za účasti biskupa Škarvady dne 14. září 1997. Opravu kaple provedla a finančně kryla Svatojánská nadace spolu s Obecním úřadem ve Sv. Janě pod Skalou. Celkové náklady na obnovení kaple činily více než 1,5 mil. Kč.

"Léta páně 1602 vznešený a urozený rytíř pan Heřman Kryštof Russworm, velitel jízdy JCM v Uhrách a rada válečný, ke cti a díkučinění Boha nejslavnějšího a jeho svatých Jana Křtitele a Ivana tento oltář a obraz postaviti dal, za jehož spásu všichni zbožní toto místo navštěvující, Boha prositi nezapomeňte."