Magický Říp

Zvláště v parném létě člověk ocení chladivé kamenné zdi románské rotundy na vrcholku hory. První zmínka o této stavbě pochází z roku 1126 (mimochodem tedy rok po Kosmově smrti). Kníže Soběslav I. nedlouho předtím (18. února) vyhrál v bitvě u Chlumce, nedaleko Ústí nad Labem, kde porazil německého krále Lothara. Aby se na to hned tak nezapomnělo, nechal obnovit pobořený řipský kostelík a postavit západní kruhovou věž. Při této příležitosti přijel vážený pan olomoucký biskup Jindřich Zdík, aby kapli vysvětil. Původně byla ovšem zasvěcena svatému Vojtěchu a teprve později (první zmínka o tom pochází z počátku 16. století) bylo její svěcení změněno na svatého Jiří. Dnes se občas uvádí se jmény obou svatých – snad aby se světci nehádali.

Svého času rotunda sloužila jako farní kostel pro nedalekou obec Rovné a v 18. se kolem ní dokonce rozkládal hřbitov. Dnes se uvnitř nachází Památník českého státu, socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870, plastika zobrazující přeměnu kočovného slovanského lidu v usedlý a spořádaný lid zemědělský a další pamětihodnosti, o čemž se můžete přesvědčit od dubna do září v rámci turistické prohlídky – nebo také každou první neděli v měsíci, kdy se zde konají bohoslužby. Každoročně první neděli po svatém Jiří (24. dubna) ke kostelu míří tradiční církevní Svatojiřská pouť.

Vlastenecké občerstvení

Ještě než vystoupáte k románské rotundě na samém vrcholku hory, spatříte vlastenecké heslo „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp,“ zvěčněné na štítu malebné turistické chaty. Dřevěné stavení, které dělá nedaleko vrcholu hory společnost kamennému kostelíku, bylo postaveno roku 1907 a slouží dnes především jako občerstvovací stanice pro poutníky znavené náročným výstupem. Krom toho, že si na jeho štítu můžete připomenout, čím je Čechu Říp, musím také upozornit, že zde vaří skvělou domácí bramboračku s čerstvými houbami (pokud rostou). Pokud máte štěstí, sejde se méně hostů a pan hospodský má dobrou náladu, natrefíte třeba i na rodinnou diskotéku s nefalšovaným stroboskopem, blikajícím u stropu, a koťaty, procházejícími se po stole.

Tábory lidu a lidové veselice

Rotundu nechal postavit, nebo spíše nově opravit, již ve 12. stoleti kníže Soběslav I. V Soběslavově době ovšem stavba zřejmě ještě neměla nic společného s legendou o praotci Čechovi, jehož výstup na horu si přimysleli pozdější kronikáři. Teprve s nastupujícím obrozením se kostel stal místem, k němuž směřovaly vzedmuté vlastenecké city a kroky národních buditelů. V druhé polovině 19. století se zde konaly takzvané tábory lidu a národní manifestace. 10. května 1968 byl při jedné takové sešlosti z kopce vyjmut balvan, vložený později do základů Národního divadla.

Každoročně první neděli po svatém Jiří (24. dubna) ke kostelu míří tradiční církevní Svotojiřská pouť. Předznamenaná je ovšem již 20. – 22. dubna lidovou Řipskou poutí s mnohými kulturními atrakcemi a kolotoči, která probíhá na úpatí hory u vsi Rovné.

Výhled do kraje

Ještě pře sto dvaceti lety byl Říp takřka holý, takže staré rytiny, na nichž je rotunda sv. Jiří viditelná do širého kraje, nejsou nijak nepatřičné. Pak dal ovšem kníže Lobkowicz vysázet na svazích les, který postupně zakryl nejen pohled na vrchol hory, ale naopak i výhled z hory na zemi mlékem a medem vlhnoucí. Pokud se nevydáte na Říp v zimě nebo brzy zjara, když ještě není na stromech listí a mezi větvemi prosvítá okolní krajina, budete si muset vystačit s třemi zbývajícími vyhlídkami: Pražskou, obrácenou na jih, Mělnickou, která se obrazí k severovýchodu, a Roudnickou, z níž je vidět na severozápad. Nejkrásnější výhled je nejspíš z posledně jmenované, neboť tím směrem leží homole Českého středohoří.