Magický Kozákov

Magický Kozákov

Výprava do tajemného prostředí okraje Českého ráje s návštěvou rozhledny na vrcholu hory a lomu s obsahem achátů.

 

Základní informace - 20104

Vhodné: pro žáky a studenty od 8 let

Časové omezení: květen-září (mimo pondělí)

Doporučená kapacita: do 30 žáků nebo 2 skupiny po max. 25 žácích

Pěší trasa: délka 5 km, stoupání 120 m, klesání 240 m, středně obtížný terén, značené cesty

Doprava:  autobus

Standardní cena: 380,- Kč (25 žáků), 230,- (45 žáků)

Upřesnění ceny: standardní cena zahrnuje dopravu autobusem, vstup do lomu a na rozhlednu

Možnost příplatku: průvodce, doplňkový program

Pojištění: všichni účastníci jsou úrazově pojištěni

Lhůta pro objednání: min. 1 měsíc před termínem
 

Program

8.00 hod - odjezd

9.30 - 10.30 výstup na horu Kozákov po značené stezce (2 km, stoupání 120 m)

10.30 - 11.30 návštěva rozhledny, občerstvení

12.00 - 13.00 sestup po značené stezce do achátového lomu (2,5 km, klesání 240 m)

13.00 - 15.00 prohlídka lomu a hledání achátů

17.00 hod - návrat 

 

Popis

Kozákov (744 m n. m.) je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kozákov je také vyhledávaným místem pro paragliding.

Největší část území Kozákova je tvořena prvohorními horninami, které jsou na vrcholu, severu a východu překryty třetihorním výlevem čediče a sopečnými usazeninami. Před 6 až 4 miliony let býval Kozákov činnou sopkou. Západní strana Kozákova je tvořena především druhohorními svrchnokřídovými cenomanskými pískovci. Tyto byly v třetihorách rozlámány do několika ker a vyzdviženy do současné podoby. 

Je to rozsáhlá asymetrická elevace v místech maximálního výzdvihu antiklinálního bazaltandezitového (melafyrového) hřbetu s mírnějšími a nižšími východními svahy (15–20°) a plochou vrcholovou částí na lávovém proudu neogenního olivinického bazaltu (čediče), stékajícího po hřbetu k jihovýchodu. Na vyšším a příkřejším západním svahu jsou tektonicky vyzdvižené kry pískovců (max. 667 m) s okrajovými stěnami, skalními věžemi, výklenky, jeskyněmi, úpatními balvanovými haldami. Na melafyrových a čedičových svazích jsou balvanové proudy a kamenná moře.

Ve středověku plály na Kozákově signální ohně. Později se zde shromažďovaly tisícové tábory lidu. Roku 1901 navrhoval turnovský malíř Jan Prousek na vrcholu stavbu buď novorománské kaple sv. Cyrila a Metoděje anebo více než 20 metrů vysokou slovanskou mohylu s umělou jeskyní vysázenou zdejšími polodrahokamy. Po vzniku Československa zde hořela každý rok 28. října vatra. Po úmrtí Františka Ladislava Riegra roku 1903 vznikla myšlenka uctít jeho památku výstavbou Riegrovy mohyly. O rok později zahájilo „Družstvo pro stavbu Riegrovy mohyly“ úspěšnou celonárodní sbírku. Později spolu soutěžily dvě koncepce: mohyla nebo mauzoleum versus turistická chata s restaurací a Riegrovým památníkem. Druhé varianty se chopil Klub českých turistů. Základní kámen chaty byl položen 29. srpna 1926. Chata byla postavena ze sbírek, darů a příspěvků od okolních měst. Slavnostně byla otevřena 24. června 1928. Za druhé světové války byla chata obsazena německou a po ní československou armádou. Po únoru 1948 byla chata znárodněna a předána podniku Restaurace a jídelny. V květnu roku 1964 chata vyhořela. Roku 1994 Klub českých turistů v Semilech chatu v desolátním stavu vykoupil od státu. Roku 1995 byla na vrcholu otevřena rozhledna o výšce 40 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24 metrů. Rozhledna slouží zároveň jako kovový telekomunikační stožár armádě, policii a hasičům. Od roku 2002 je Kozákov součástí CHKO Český ráj. Roku 2003 byla Riegrova chata po generální rekonstrukci slavnostně znovuotevřena. Z rozhledny se nabízí výhledy na Český ráj, Pojizeří, České středohoří, Jizerské hory a Lužické hory, Ještěd, Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovskou vrchovinu, Orlické hory a případně i výběžky Českomoravské vrchoviny. 

 

Votrubcův lom kdysi sloužil jako těžiště polodrahých kamenů, avšak dnes je tato oblast Národní přírodní památkou a těžba je zde zakázána. Lom je vysoký asi 40 m a leží na jižní straně Kozákova. Kdo má trochu štěstí, může i dnes zde nalézt nějaký ten polodrahokam. 

 

Podmínky

Co s sebou: Oblečení a obuv do terénu, geologické kladívko, pevný batoh